Jdi na obsah Jdi na menu
 


morčata

27. 10. 2010

Morče domácí (Cavia aperea porcellus) pochází z divokého morčete (Cavia aperea). Již dávno předtím, než dobyli Jižní Ameriku Španělé, chovali morčata pro maso a kožešinu Inkové v oblasti dnešního Peru a Chile. Často se chovala také jako mazlíčci pro děti. Svědectvím této skutečnosti jsou mumifikovaná morčata nalezená ve vykopávkách inckých sídlišť. Již tehdy se vyskytovaly mnohé barevné rázy. Avšak výzkumy naznačují, že černá morčata byla (nejspíše z pověrčivosti) hned po narození usmrcována. V 15. století zmiňuje své první setkání s ochočenými morčaty u jihoamerických indiánů Kryštof Kolumbus a v 16. století tato zvířata popsal v knize o přírodě této oblasti biolog Conrad Bessner.

Není úplně jisté, kdy byla morčata dovezena do Evropy, ale jako domácí mazlíčci se začala chovat na počátku 18. století, a to hlavně v Anglii. Zpočátku si je mohli dovolit jen bohatí lidé. V Anglii byly také v 19. století pořádány i první morčecí výstavy. Po druhé světové válce přišla vlna obliby morčat, která trvá dodnes.

V dnešní době existuje mnoho různých plemen morčat, lišících se barvou, délkou i strukturou srsti.

 Chov morčat

Stejně jako při chovu jiných domácích mazlíčků je potřeba zajistit zvířeti vhodné podmínky a věnovat mu dostatek času. Morčata jsou zvířata společenská, zvláště samice je proto možné chovat ve skupině. Chovat dva nebo více samečků se většinou nedoporučuje, neboť se často kolem půl roku věku začínají prát, a to i když spolu žijí od narození. Ale přesto jsou případy, a není jich málo, kdy se samečci neperou.

Vhodné obydlí pro jedno morče je klec o ploše minimálně 60×35 cm a výšce 35-40 cm. Ta by měla být umístěna ve světlém nepřetopeném pokoji. Je třeba dbát na to, aby v pokoji nebyl průvan a pokud možno ani zdroje hluku, jako např. televize, ovšem u většiny chovatelů tento faktor nezpůsobuje žádné komplikace.

Je několik možností, jak morče ubytovat:

  • Klec - asi nejčastější používané obydlí pro morčata. Dá se koupit v každém zverimexu, momentálně je již i na trhu velká nabídka co do barev a velikostí. Mezi výhody patří snadná přenosnost, vzdušnost a jednoduché čištění, mezi nevýhody cena, nebezpečí průvanu (pro morčata je průvan velmi nebezpečný), možnost broušení zubů o kovové mříže klece a také vyhazování podestýlky z klece.
  • Plastbox - dosti podobný kleci, ale místo mříže je vršek plastový průhledný poklop. Díky tomu na morče netáhne a nevypadává ven podestýlka, ale zase je v plastboxu trosku horší ventilace(mřížka je jen zvrchu) a tak se musí častěji čistit, aby v něm nebyla příliš velká vlhkost.
  • Akvárium - podobné výhody a nevýhody jako plastbox, navíc ale v něm bývá problém s upevněním napaječky a také čištění je těžší. Pokud není akvárium vloženo do nějaké bedny ap. je také menší soukromí pro chované jedince.
  • Doma nebo na zakázku vyrobená ubikace - často využívané chovateli, ubytování obvykle vypadá jako skříň z lamina s šuplíky z plexi nebo skla, někdy jen se sklem vysokým 25-30cm v přední stěně. Jednotlivé ubikace se lehce čistí, s morčaty se jednoduše manipuluje (proto se i lépe ochočují) a přitom nejsou vystavena průvanu. Také toto ubytování skýtá možnost variací a lze jej vhodně zakomponovat do vybavení bytu. Mezi nevýhody ovšem patří váha, díky čemuž se s celou sestavou špatně manipuluje, toto se ale dá částečně vyřešit např. kolečky.

Jako podestýlku je vhodné použít hobliny (piliny jsou příliš jemné, dráždí oči a vnikají do nozder, sláma může způsobit poranění očí, které jsou u morčat přirozeně vystouplé). Seno je vhodné podávat jako potravu pokud možno každý den, nikoli však jako podestýlku, protože nasákne močí a velmi rychle začne zapáchat. Morčata si v seně také ráda budují hnízda. Dalšími možnostmi jsou například kočkolity nebo dřevěné/konopné pelety. U konopných pelet je ale možný výskyt parazitů, ti se však dají lehce odstranit vystříkáním nějakým přípravkem (např. Arpalit).

  • Je potřeba kontrolovat, zda u morčat dochází k dostatečnému obrušování zubů a nepřerůstají-li mu drápky. V případě že ano, je potřeba pravidelně zastřihávat. V případě, že si na tuto činnost netroufne sám chovatel, je nutné navštívit zvěrolékaře.

Potrava

Skinny morče

Jeho potrava by měla být pestrá (hlavně v domácích podmínkách). Vhodné je krmit morče pravidelně každý den ve stejnou dobu. Obvykle se krmí dvakrát denně.

  • Zelenina a ovoce jsou jedny ze základních složek potravy. Každý den by mělo morče kousek čerstvé zeleniny/ovoce dostat. Čerstvá potrava nesmí být podávaná příliš studená. Morčeti můžete nabídnout téměř jakýkoli druh zeleniny či ovoce (Např.: mrkev, paprika, jablko, hruška, kedlubna, různé zeleninové natě, v malém množství slupky od okurka). Ovšem pozor na salátovou okurku (obsahuje příliš vody, na což není morčecí trávení zvyklé) a zelí, salát a kapusta (nadýmá a to je opět velká zátěž na morčecí trávení). Nepodávejte morčeti také brambory!
  • Čerstvá tráva je další velmi důležitou složkou potravy. V teplém období by měla morčata dostávat trávu každý den. Je pro ně důležitým zdrojem vitamínů. Trávu nesmíte podávat zapařenou a nesmí být chemicky ošetřena. Největší radost jim uděláte pampeliškovými listy či květy sedmikrásek. Samozřejmě můžete podávat i jiné druhy. Dávejte však pozor, co trháte! Ne všechny rostliny jsou pro morčata jedlé. Nesbírejte nic, co neznáte. Z jedovatých rostlin si jmenujme např. pryskyřník.
  • Další důležitou složkou potravy je seno. Morče k němu musí mít přístup celý den. Velkou výhodou je, že neobsahuje tuky. Při krmení senem, musí mít morče také neustálý přístup k pitné vodě.
  • Tekutiny morčatům nesmí chybět. Většinou je do sebe vpraví při konzumaci čerstvé potravy, ale vždy je důležitý přístup k pitné vodě. Neměla by být přímo z kohoutku, ale převařená nebo odstátá. Příležitostně můžete morčeti nabídnout čaj.
  • Speciální směs zrní pro morčata bývá k dostání ve zverimexu. Je namícháno tak, aby morče mělo dostatek vitamínů, které jsou pro ně nejvhodnější. Takovéto směsi také obsahují méně slunečnicových semínek (obsahují příliš mnoho tuku a může dojít až k obezitě morčete).
  • Morčeti neustále dorůstají zuby. Proto je důležité dávat mu suchý chleba nebo větvičku ovocného stromu na ohlodávání.
  • Nejpotřebnějším vitamínem pro morčata je vitamín C. Stejně jako člověk si jej neumí samo vyrobit a proto jej musí získávat z potravy. Často je ale nutné také vitamíny dodávat v podobě různých kapek, prášku apod.

 Komunikace

Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým socialním smyslem. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů.

  • Kvíkání - morče vyžaduje pozornost, má na něco chuť, kvíkají také mláďata, dožadující se své matky
  • Bublání - vyjadřuje spokojenost, klid; "bublají" i samice v říji
  • Cvakání zubů - značí hrozbu, strach, vztek
  • Zpívání - jedná se o ojedinělou záležitost, přesně se neví, co zpívání vyjadřuje, existují domněnky např. signál stresové situace, sociální tlak

Uši morčete dokáží vnímat ultrazvuk až k hranici 100 kHz.

Čistokrevná morčata

V mnoha státech jsou zřízené kluby morčat s rodokmenem, které se řídí určitými standardy. Česká republika není výjimkou. Pořádá mnoho výstav, které je možno navštívit. Informace a termíny výstav naleznete na stránkách klubu.
Abyste mohli odchovávat morčata s průkazem původu (PP), musíte se nejdříve stát členy
Českého svazu chovatelů u libovolné základní organizace (např. v místě bydliště či chovatelů morčat), zaregistrovat si vlastní chovatelskou stanici (CHS).
Vystavovaná morčata se dělí do tří standardů - A, B, C. Morče lze registrovat od 500 g a výš, na věku nezáleží. Mělo by ovšem mít vyvinuté všechny znaky svého plemene. Vystavovat můžete v kategorii baby, junior nebo dospělých.
Průkaz původu se vystavuje jedincům, kteří odpovídají standardu svého plemene. Poté se absolvuje registrace, čili uchovnění. Mláďatům se vystavuje tento průkaz pokud mají alespoň jednoho z rodičů registrovaného.

Plemena morčat

Následující tabulka ukazuje dělení morčat podle barvy a struktury srsti. Zahrnuje pouze uznané formy. Lze se tedy setkat i s jinými typy morčat

.

Barevné rázy

Struktura srsti (krátkosrstá)

Struktura srsti (dlouhosrstá)

aguti

anglické (hladké)

šeltie

zlatá

anglický rex

texel

skořicová

americký teddy

coronet

oranžová

anglický crested

merino

stříbrná

americký crested

peruánec

šedá

rozeta

alpaka

krémová

 

angora (neuznané plemeno)

jednobarevné formy

 

 

albín

 

 

černá řada

 

 

černé

 

 

čokoládové

 

 

lila

 

 

slate blue

 

 

béžové

 

 

červená řada

 

 

červená

 

 

zlatá

 

 

oranž

 

 

buff

 

 

krémová

 

 

šafránová

 

 

ice cream

 

 

bílá

 

 

vícebarevná morčata

 

 

dalmatinská kresba

 

 

holandská kresba

 

 

japonská kresba

 

 

ruská kresba (himálajská)

 

 

tříbarevné

 

 

želvovinové

 

 

želvovinové s bílou

 

 

šiml

 

 


Saténové morče
Toto morče bylo vyšlechtěno v USA. Jeho srst má saténový lesk, je jemnější než u normálních hladkosrstých morčat a má také méně podsady. Charakteristický je výrazný lesk (vyžaduje se až ke kořínkům). Vyskytuje se v nejrůznějších barvách (nejčastěji v červené, zlaté, krémové, bílé a aguti). Mnoho barev zatím nebylo uznáno.
U saténových morčat se bohužel vyskytuje osteodystrofie (není to však pravidlem, jedná se spíše o výjimečné případy). Je to choroba spočívající v poruše metabolismu vápníku. Dochází k vyplavování vápníku z kostí a nahrazení kostní hmoty měkkou vazivovou tkání. Měkké kosti pak působí morčeti bolest při přijímání potravy a při pohybu. Diagnózu lze určit jednoznačně pouze rentgenovým snímkem lebky a dlouhých kostí. Tato nemoc je neléčitelná.
Základní příznaky osteodystrofie:

  • Problémy s pohybem
  • Problémy s příjmem potravy
  • Postupný úbytek váhy

 Morče jako laboratorní zvíře

Morče domácí se řadí podle vyhlášky č. 207/2004 Sb. mezi obvyklé druhy laboratorních zvířat. Používá se k laboratorním pokusům ve farmakologii, mikrobiologii, imunologii, parazitologii a dalších biotechnologických oborech. Chov v laboratorních podmínkách jakož i veškeré pokusy na morčatech musí být v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona 77/2004 Sb., dále pak vyhlášky č. 207/2004 Sb a dalších souvisejících předpisů. Ve zmiňované vyhlášce je stanoveny limity pro minimální chovnou plochu pro jedno zvíře během pokusu i mimo něj, chovnou plochu pro matku s mláďaty, limity pro teplotu a vlhkost, limity pro navykací fázi před samotným experimentem

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 


Poslední fotografie



Archiv

Kalendář
<< září / 2019 >>


Statistiky

Online: 1
Celkem: 91821
Měsíc: 339
Den: 10